čtvrtek 28. července 2016

Čas na vztah

Dlouho zde nevyšel žádný článek a hned napíšu proč. Už mě fakt sralo, jak všichni kolem ťuťu ňuňu párečky po lavičkách v parku, v kině se cumlající láskánci a ve městě zamilované pohledy párů nad kornoutem zmrzliny. Vzduch nasáklý emočním pachem linoucím se ze všech stran oblopoval snad celý svět. A tak jsem si řekl, že jako idiot single si taky najdu nějakou ženskou a konečně se zapojim do toho kouzelného světa růžových srdíček.



Na seznamce jsem našel jednu holku, nebyla to ani sexbomba, ani nějak extra ošklivá. Za normálních okolností bych si s ní asi ani nepsal, ale když už mi ten zamilovaný smrad vlezl až do bytu a do televize, nemohl jsem jinak. Takže jsme se domluvili a začali spolu chodit ven na procházky.

Z počátku to bylo docela fajn, povídali jsme si, chodili do restaurací, nakupovat a vlastně asi to, co normální dvojice dělaj. Blbé bylo, že jsem hodně času trávil v práci, takže jsme na sebe ani neměli moc času. A když už jsme byli spolu, tak jsme nakupovali. Hlavně věci pro ni. Vždycky si vybrala něco fajnového, sukně, šaty, boty... No a platil jsem to já.

Nakonec mi docvaklo, proč se mnou vůbec je. Hodně mě to zklamalo a byl jsem nasranej, že zrovna já na takovou musim narazit. Překvapilo mě, že taková holka může být zlatokopka, ale ať si kidně je, ale na úkor někoho jiného, rozhodně ne mě. Rozhodně nemohu říct, že bych byl nějaký chudák, co má hluboko do kapsy, ale tím spíš se to nesnažím nějak ventilovat a tím víc mě mrzí, že když už jsem se rozhodl si někoho najít, narazim zrovna na tenhle typ holky.

A protože jsem na téma "peníze a vztah" hodně háklivej, znamenalo to poslední hřebík do rakve mému neustálému hledání někoho k sobě.

Naštěstí pro mě mě kámoš přivedl na super hru Pokemon Go, takže teď lítám v městském parku a honím Pokémony, zabírám stadiony a expím levely. Je to mnohem zábavnější mít v mobilu několik milých zvířátek, které ti neutečou a můžeš s nimi být. A nic po tobě nechtějí. Hlavně teda nechtěj peníze. Nemusíš za ně pořád platit jídlo, nemusíš jim kupovat drahé oblečení, nemusíš za ně platit luxusní dovolenou. To si raději dopřeju jen sám pro sebe a o tom to všechno je. Kdybych ji miloval, třeba bych jí to dopřál. Ale já milovat neumím. Nebo jsem se to ještě nenaučil. Nebo jsem stále nikoho takového nepotkal. A lepší, než se užírat dalším přešlapem, je jít dál a věnovat se něčemu smysluplnějšímu.

2 komentáře:

  1. Seš borec, že ses k tomu takhle postavil :) Vím i o jednom klukovi, kterej holce toleroval milence jen proto, aby nezůstal sám.

    Třeba se poštěstí na nějakou natrefit s pokémonama. Dovedu si představit, že takhle se dá docela snadno seznámit. I pár dobrých kámošek to hraje :-))

    Lamičův blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ono mi ani nic jiného nezbývalo. Někde jsem četl, že je lepší zlost, než lítost, tak se tím řídim. A milence? To bych fakt nepřekousl, ani kdyby měla ty nejlepší Pokemony na světě :D

      Jo dá, už jsme takhle narazili na pár fajn lidí. A líbí se mi ty srazy týmů, které se pořádají (většinou v Praze). Sice jsem na žádným ještě nebyl, ale určitě bych chtěl a dost o tom uvažuji, i když je to celkem z ruky.

      Vymazat