pondělí 7. prosince 2020

Hvězda štěstí

Stalo se to loni na Vánoce. Byl chladný podvečer, z oblohy se pomalým pohybem snášely vločky sněhu a čerstvá bílá pokrývka tlumeně křupala pod každým mým krokem. Šel jsem naší ulicí, jen tak, projít se. Podívat se, co je nového, pročistit hlavu plnou myšlenek a přitom vnímat chladnou atmosféru blížícího se Štědrého večera. Z vyzdobených oken bytů byly vidět obrysy nazdobených stromečků a uvnitř dětský smích a radost. Ve Vilové čtvrti zase bylo cítit cukroví a vůně smaženého kapra. Na pláni za městem mi vítr čechral čupřinku a z nedalekého kostelíka byl za zvuku zvonu slyšet zpěv vánočních koled. 

sobota 11. dubna 2020

Půlnoční návštěva

Do mezipatrového bytu v Chomutově jsem se přistěhoval před několika lety. Bylo to pár měsíců po škole, kdy jsem začal vydělávat a mohl konečně vylétnout z hnízda svých rodičů, postavit se na vlastní nohy a začít tuto etapu dospělosti.

Tehdy to byla jasná volba, jelikož jeho cena byla přijatelná i přes to, v jak hrozném byl stavu. Předtím tam bydlela nějaká stará paní, která umřela a neměl se kdo o byt starat. Trvalo několik měsíců, než jsem jej dal dokupy a byt se stal obyvatelným. Kdybych tenkrát jen tušil, jaké tajemství skrývá...

sobota 24. února 2018

Zakázaná láska (1)


Zakázaná láska: Neobyčejný úlovek

Jmenuji se Izabela Cassini, jsem obyčejná dvacetiletá dívka z 18. století a bydlím v jedné malé rybářské vesničce na Sicílii. S o tři roky mladší sestrou Ariannou se dělíme o velký dřevěný dům po rodičích. Máma s tátou s námi nežijí. Je to už několik let, co se přes naší vesnici přehnala silná bouře v době, kdy oba byli na rybářské výpravě. Z té výpravy se již nevrátili... Máme psa Aarona a kočku Murcinku, a ještě koně Zora. Ten je mé sesty, má koně moc ráda a po ztrátě rodičů ji nahradil prázdné místo v jejím srdíčku.

čtvrtek 8. února 2018

Život s modelkou

Na třídním srazu se základní školou se mi jeden kamarád pochlubil, že chodil s modelkou. Přesto, že jsem mu to ve skrytu duše záviděl, jeho výraz ve tváři nebyl zrovna šťastný...

"Chodil? Jak dlouho jste byli spolu?"
"Tři roky." odpověděl suchým hlasem.
"No tak to je přeci super, určitě hodně vydělávala, a ty sis užíval jejího těla..."
"Super? Ze začátku možná jo, tak první měsíce."
"Jak to? Co se stalo?"

Patrik dopil svůj půllitr piva, objednal si nový a začal vyprávět neuvěřitelný příbeh...

sobota 21. října 2017

Rande naslepo

Ať už ze zvědavosti, touze po dobrodružství, nebo možná z nějakého hlubšího důvodu, jsem se přes internet přihlásil do projektu s názvem Rande naslepo. Už jsem nějaký ten čas sám, tak jsem si řekl, že by bylo fajn s tím něco zkusit udělat. Takže proč ne, dám za to jenom pětikilo a uvidíme, jestli z toho něco bude. Zvědavost mi zkrátka nedala a možná tomu napomohlo i to, že mi horoskop už půl roku každý měsíc sliboval potkat tu pravou... Tedy, ne že bych věřil na horoskopy, ale přeci jen, naděje tam prostě vždycky je.